Tajemný fantom opery - byl pařížský přízrak skutečný? (1)
Věnují se mu romána, muzikály i filmy, které čtou generace čtenářů a diváků po celém světě. Dozvídají se tak životní příběh zohaveného muže, který propukne vášnivou a yhoubnou láskou nejen k ženě, ale také k umění. Seynámí se tak s překrásnou pohádkou plnou dobrodružství, napětí, romantiky a tajemna. Co když ale ona pohádka skrývá i kousek pravdy? Skutečně snad někdz pařížskými ulicemi pobíhal přízrak s bílou maskou a geniálním nadáním?
,,Je úžasně hubený a černý kabát mu padá kolem kostry. Oči má hluboké, jsou vidět jen dvě velké černé díry jako na lebkách mrtvol. Kůži má na kostře napjatou jako na bubnu. K tomu ještě ne bílou, ale odporně žlutou. Nos má tak maličký, že není z profilu vidět. Tři nebo čtyři dlouhé kadeře, to je celý jeho účes," popisuje franocuyský novinář a spisovatel Gaston Leroux (1868-1927) ve svém románu Fantom opery tajemného muže, ktreý má žít vv útrobách pařížské opery Garnier. Příběh má spád a napjatý děj. Na první pohled vzpadá jako smutná báchorka o znetvořeném umělci a jeho nešťastné lásce. Má to ale jeden háček - líčené události je možné najít i v historických kronikách! Dokonce i Leroux na začátku vyprávění udává, že postava žijící v podzemí slavného francouzského domu hudby není vymyšlená. Mohou čtenáři věřit stopě Gastonova pera, nebo si s nimi slavný spisovatel jen pohrává? Jak daleko sahá pravda a co je už pouhá fikce?
Gaston leroux a jeho dílo
Francouzského publicistu Gastona Lerouxe k psacímu stolu dohání nejen nechuť působit ve vystudovaném oboru, ktoerým jsou práva, ale také materiální nouze, jež na něj přichází poté, co svým bohémským životem utrací více než milion franků z dědictví po otci. Pracuje jak kritik v magazínu L´Echo de Paris a dodává také články pro deník Le Matin. Postupem doby začne tvořit také knihy a dramatické hry. Žádné z jeho děl ale nemá takový úspěch jak právě Fantom opery. Píše se rok 1909, když historka o muži s maskou spatří světlo světa v časopise Le Gaulois ještě jako první část příběhu vycházejícího na pokračování. Netrvá ani rok, než se objeví v podobě románu na pultech francouzských knihkupectví. Jeho popularita v té době nemá mezí. Oblíbenost historky ještě narůstá s muzikálovými a filmovými zpracováními. Láká ale čtenáře více uhrančivý styl vyprávění, nebo jde spíše o uvedené údaje, které jsou možná pravdivé? O čem přesně je Fantom opery?
Erik, znetvořený chlapec z Normandie
Hlvní postavou příběhu je Erik. Muž, který má podle vyprávění kořeny nedaleko města
Rouen v Normandii (severozápad Francie), se narodí se znetvořenou tváří. Jeho postižení, je tak obrovské, že vyděsí i vlastní matku. Otec jej dokonce odmítne spatřit a rodinu opustí. Erikova ohyzdnost je obrovskou přítěží. Každý, kdo ho spatří, prý okamžitě bere nohz na ramena. Když proto jednoho dne odejde z domova a už se nevrátí, nikdo po něm ani nepátrá. Jeho krokz vedou k cirkusu, který ho najme do svého obludária: ,,Slyšte, slyšte! Cirkus je tady a veze vám nejošklivější dítě světa!" Diváci jsou lákáni do šapitó i na Erikovu extrémní vyhublost, pro kterou je nazýván ,,mort vivant", tedz ,,obživlá mrtvola". Postupem času ale přestává být chlapec jen kuriózním exemplářem a začne se stále více učit trikům kejklířů. Až se vypracuje ve skvělého iluyionistu, kouzelníka a břichomluvce.
Dům s tajnými chodbami
Pověst o Erikově geniálním umění se rozšíří i daleko za hranice Evropy, na vystoupení si jej vyžádá i samotná perský šáh. Nejenže hoch vládce naprosto okouzlí svými dovednostmi, ale stane se mu blízkým i jako přítel. Během společným chvil ho Erik zasvětí do svého přání: rád by vlastnil dům plný tajných chodeb, ve kterém by se mohl ukryt před zrakem okolním lidí. Šáh vyslechne Erikovy tužby. A zalíbí se mu natolik, že se podle nich rozhodne nechat postavit svůj nový palác. Je tak vybudováno sídlo plné tajných chodeb a skrytých dveří. Šáh je ale obává, že by mohl být system prozrazen a rozhodne se nechat všechny, kteří se na stavbě jeho rezidence podíleli, zlikvidovat. A to včetně Erika!